Co se člověku zpravidla vybaví jako první, když slyší tento pojem? Nejspíš umění odmítat. Asertivita však není jenom o tom. Je třeba ji vnímat komplexněji …

 …jako dovednost prosadit se, ale současně jednat s druhými lidmi bez urážek, bez vyvolávání nepříjemných pocitů a vyčítání, schopnost rázně a jednoduše řešit konflikty. Není to jen komunikační technika, ale životní postoj, založený na principu sebeúcty a respektu k druhým lidem.

Prostřednost a „nevyčuhování” bylo v dobách minulých nutnou strategií pro přežití. Přestože to dnes už dávno není moderní, je až s podivem, kolik zvláštních představ a pravidel v našich myslích dodnes přežívá. Brání nám chovat se přirozeně, otevřeně sdělovat druhým, co se nám na jejich chování nelíbí bez obavy z konfliktu. Názory druhého člověka jsme zvyklí spojovat s jeho kvalitami, proto také nesouhlas druhého znamená v našich představách neúctu k vlastní osobě a nepřátelství. Každý svůj nezdar či omyl máme potřebu zastírat nebo přisuzovat okolnostem. Přiznáním vlastní slabosti ztrácíme hodnotu sami před sebou a předpokládáme, že se tím i pro své okolí stáváme někým neschopným, komu se nedá věřit.

Asertivní člověk je zdravě sebevědomý, neohrožuje ho odlišný názor. Vědomí vlastní hodnoty mu dává možnost zacházet s kritikou svých činů jako s užitečným zdrojem informací. Nakonec sám zvolí, zda ho pro své další rozhodování bude brát v potaz či nikoli. Váží si sám sebe, ví však i o svých slabinách a protože nikomu se všechno nepovede tak, jak by si představoval, je pro něj kritika něco normálního a přirozeného. Pro svoje okolí je většinou jakousi přirozenou autoritou, není pro něj zpravidla problém stát si za svými požadavky. Žije svobodně a je schopen nést odpovědnost za důsledky svého rozhodování.

Jak je možné se asertivním člověkem stát?

Vše začíná u osvojení si několika jednoduchý zásad a jejich důsledné uplatňování v komunikaci. Někomu stačí už jen objevení asertivních principů. Uleví se mu a začne věci vidět jinak. Pak už jen dát si pozor na pár pravidel a zázrak sebeproměny je hotov. Pro jiného to znamená intenzivní zamyšlení se nad svým žebříčkem hodnot.

A dá se to zvládnout za jediný víkend?

Používání asertivních technik je pro někoho méně náročné, pro někoho více. Jsou ale lidé, pro které se zdá být přijetí asertivních principů naprosto nemožné. Brání jim v tom mnoho předsudků, získaných výchovou a neustále posilovaných veskrze manipulativním sociálním prostředím, v němž žijeme. Ty zpravidla čeká nelehká práce na sobě. Máme pro vás připraveny také opakovací a nástavbové kurzy, v nichž nabízíme vedení a podporu v potýkání se s konkrétními situacemi a případnými problémy. Pro účastníky je to jednak opakováním naučeného, ale také příležitostí k získání zpětné vazby a možností diskutovat o potížích každodenního života s těmi, kdo mu budou rozumět. Občasné osvěžení možností, které jsme už jednou poznali, dovedností, které jsme už měli a podpora ostatních, je dobrou prevencí proti zapomínání a možností vyřešit i další dosud skryté nesnáze či zádrhele.

A co ostatní? Všechno přece nemůžu vyřešit sám?

Je nemožné měnit druhého člověka, ale tím, že změníte sebe, máte možnost přivést druhého alespoň ke změně chování. To co používal dosud, přestane totiž fungovat. Asertivita většině lidem přináší překvapivou úlevu, pocit svobodnějšího a spokojenějšího života.

MUDr. Olga Kunertová, červen 2009